OSOBNÍ VOZY

Výroba vozu 10HP (neboli Type A), který byl na tehdejších úřadech zaregistrován 20. listopadu 1918, začala na konci měsíce 1919 a prodej byl zahájen 7. července téhož roku. Šlo o první automobil značky Citroën, ale také o první vůz, vyráběný v Evropě sériově podle principů, které zformuloval a již deset let ve své továrně v Detroitu uplatňoval Henry Ford. Vůz byl vybaven čtyřválcovým motorem o objemu 1327 cm3 a skutečném výkonu 18k při 2100 ot/min, Dosahoval rychlosti 65 km/h a byl novátorský hned z několika důvodů. Poprvé bylo možné koupit kompletní vůz s karosérií a plnou výbavou. Vůz byl vyráběn do června roku 1921 a byl k dispozici v šesti různých verzích.

Model B2, který následoval po Typu A, byl vybaven silnějším a lépe chlazeným motorem. Rychle prokázal svou robustnost a setkal se se skutečným obchodním úspěchem. V roce 1924 byl k dispozici ve 12 verzích, dále to byly tři verze nazvané B10, opatřené zcela novou celokovovou karosérií. V roce 1925 nahradil modely B2 a B10 nový vůz s označením B12, který byl k dispozici v šesti celokovových verzích a pěti "dřevěno-kovových verzích". B2 a B10 zmizely definitivně následující rok, kdy se na trhu objevila B14. V posledním roce výroby B14, tedy v roce 1928, vznikla na jejím základě užitková verze (B15) a vzácnější verze s širším rozchodem, určená pro kolonie (B18). Citroën současně od roku 1922 do roku 1926 prodával malý model 5HP, jehož nejslavnější verze je známá pod názvem Trèfle (Trojlístek).

Novou řadu Citroën představil na pařížském autosalonu v říjnu 1928. Toto datum je pro historii značky důležité, protože Citroën vedle nové C4 (nahrazující model B14) představil i nejnovější luxusní model vybavený šestiválcovým motorem: C6. Obě auta, která využívala všech inovací předchozího modelu jako byla například celokovová karoserie, se úspěšně prodávala až do září 1932. V roce 1931 měla modelová řada dokonce 47 různých verzí. 1. dubna 1932 získaly vozy C4 a C6 revoluční novinku z hlediska lepšího komfortu: pružně uložený motor. Model C4 se dlouho těšil reputaci spolehlivého solidního auta a ještě v 50. letech bylo v provozu mnoho jeho exemplářů.

Na pařížském autosalonu v roce 1932 představil Citroën vozy 8CV, 10CV a 15CV. První dva nahradily model C4, zatímco třetí díky svému šestiválcovému motoru logicky vystřídal model C6. Ohlas rekordů, které tyto vozy získaly v roce 1931 a později na autodromu v Linas-Montlhéry, byl ohromný a všem třem modelům se začalo rychle přezdívat Rosalie. V lednu 1934 byla jejich karoserie přepracována pod označením Nouvel Habillage (Nový oděv) a v květnu téhož roku dostala jejich přední náprava nezávislé zavěšení kol s torzní tyčí. S příchodem vozu Traction Avant v roce 1934 ustoupily Rosalie do pozadí. S motorem z vozu 7CV a 11CV pokračovaly v obchodní kariéře až do září 1938 pod označením 7UA a 11UA.

Když se v květnu 1934 objevil první model Traction Avant (7CV), znamenalo to v automobilovém světě opravdovou revoluci. Nikdy tu ještě nebyl velkosériově vyráběný vůz s tolika moderními řešeními: samonosnou celokovovou karosérii, hydraulickými brzdami na všech čtyřech kolech, nezávislým zavěšením kol se zkrutnými tyčemi, pružně uloženým motorem s ventily v hlavě válců a vyjímatelnými vložkami válců... Výroba 7CV byla ukončena v červnu 1941, zatímco model 11CV (uvedený na trh v září 1934) se vyráběl až do konce července 1957. Výroba verze 15CV s šestiválcovým motorem pokračovala od června 1928 do července 1956. Od dubna 1954 se vyráběla speciální verze pojmenovaná 15H se zadním hydropneumatickým odpružením, které bylo předzvěstím odpružení budoucího modelu DS.

Model 2CV byl původně výsledkem úvah nad lidovým vozem, který vznikl na začátku 20. let u společnosti Michelin. Studie (započaté v roce 1936) přivedly na svět první model, jehož prezentace a prodej byly plánované na říjen 1939 a musely být kvůli vyhlášení války zrušeny. Dosti upravená verze 2CV byla nakonec oficiálně představena na pařížském autosalonu v roce 1948. Její výroba začala až následující rok v továrně v Levallois a skončila až o 42 let později, 27. července 1990 v Mangualde v Portugalsku! Od "Kachny" byla během celé její dlouhé kariéry odvozena řada různých modelů jako byla Dyane v září 1967 či Méhari s originální karoserií z plastu ABS, která byla představena v květnu 1968.

Model DS znamenal technickou a designovou revoluci a při svém představení na pařížském autosalonu v roce 1955 působil jako automobil ze světa sci-fi. Jeho naprosto nová linie, avantgardní uspořádání interiéru, hydropneumatické odpružení a hydraulický posilovač řízení vyvolaly takové nadšení, že bylo do konce salonu zaznamenáno téměř 8000 objednávek. V září 1967 byla upravena jeho příď, která získala čtyři aerodynamické světlomety, z nichž dva byly spojené s řízením. Společně s verzí ID (představenou v říjnu 1956) byl k dispozici v různých verzích jako sedan, ale také kombi a kabriolet. Výroba modelu DS skončila 24. dubna 1975. Zůstává dodnes symbolem automobilové avantgardy par excellence.

S modelem Ami 6, uvedeným na trh v roce 1961, nabídl Citroën zákazníkům střední model. Šlo o důmyslnou směs modelů 2CV a DS, která nabídla jednu z nejoriginálnějších linií, s negativním sklonem zadního skla. V srpnu 1964 se objevila verze kombi. V roce 1969 vystřídal model Ami 6 vůz Ami 8, jehož verze sedanu již byla opatřena běžnějším zadním oknem. Tento nový model posloužil za základ obdivuhodného prototypu M35 (500 kusů) vybaveného motorem s rotačním pístem (předobraz vozu GS Birotor) a hydropneumatickým odpružením typu DS. Od vozu Ami 8 byl odvozen model Ami Super se čtyřválcovým motorem o obsahu 1015 cm3 z vozu GS. Prodej vozu Ami Super byl ukončen v červenci 1976, zatímco Ami 8 byl v prodeji ještě dva roky poté.

S vozem SM Citroën doplnil modelovou řadu tím nejoriginálnějším způsobem. Luxusní kupé s šestiválcovým vidlicovým motorem Maserati využívalo všech vymožeností nabytých při výrobě modelu DS, pokud jde o přední pohon, ale také o hydrauliku a odpružení. Motor byl spřažen s pětistupňovou převodovkou a posilovačem řízení s proměnným účinkem Diravi. SM se na trhu objevil v březnu 1970 a svými zcela novými moderními tvary získal jednoznačnou oblibu. Jeho mimořádné dynamické kvality okouzlily znalce z Francie, Evropy, ale také ze Spojených států. Model SM ukončil svou kariéru v červenci 1975 jako oběť nárůstu cen benzínu a omezení rychlosti na dálnici.

CX, který se objevil v říjnu 1974, přijal výzvu nástupce DS. Jeho originální vzhled a moderní styl interiéru z něj činily výjimečný vůz, který patří mezi velké Citroëny. Díky hydropneumatickému odpružení nabízel mimořádné jízdní vlastnosti a vynikající komfort. CX se v září 1975 stal prvním sériovým vozem značky Citroën s naftovým motorem. V září 1984 se verze CX GTI Turbo stala nejrychlejším francouzským osobním automobilem, který byl schopen dosáhnout špičkové rychlosti 220 km/hod. V červenci 1985 prošel model CX faceliftem a v červenci 1991 byla jeho éra ukončena. Nechal za sebou pověst automobilu vysoké kvality.

V modelu GS se snoubilo to, co bylo v know-how Citroënu v oblasti velkosériové automobilové výroby nejlepší. Vůz měl pohon na přední kola, motor byl vzduchem chlazený plochý čtyřválec, vůz byl opatřen hydropneumatickým odpružením a karoserie zůstala nadlouho nejaerodynamičtější na světovém trhu. GS, který byl uveden na trh v červenci 1970, obsadil místo mezi Ami 8 a DS. O rok později byl k dispozici ve verzi kombi. Od září 1979 byl přejmenován na GSA a svou obchodní kariéru úspěšně pokračoval až do července 1986. V září 1973 se na trhu objevila i verze GS Birotor s motorem se dvěma rotačními písty. Jeho prodej byl ukončen předčasně v říjnu 1975 ze stejných důvodů jako u modelu SM.

Model LN, uvedený na trh v říjnu 1976, byl výsledkem dohod mezi společnostmi Peugeot a Citroën, které byly uzavřeny dva roky předtím při vzniku skupiny PSA. Tento nový model ve skutečnosti tvořila lehce upravená karoserie kupé Peugeot 104 a vzduchem chlazený dvouválec typu Ami 8. V září 1978 byl vůz vybaven silnějším motorem o obsahu 652 cm3 (namísto 602 cm3) a dostal označení LNA. O čtyři roky později byla nabídka obohacena o vodou chlazený čtyřválec o obsahu 1124 cm3. Tento malý vůz byl dobře ceněn ve venkovském i městském prostředí a oblíbila si ho především ženská klientela. Z nabídky byl stažen v září 1986.

Na pařížském autosalonu v roce 1978 byla představena Visa, postavená na podvozku čtyřdveřového modelu Peugeot 104. Byla vybavena buď vzduchem chlazeným plochým dvouválcem 652 cm3, nebo vodou chlazeným řazeným čtyřválcem 1124 cm3. Kromě originální linie pro ni bylo typické tradiční citroënovské uspořádání interiéru, vedené snahou dosáhnout vynikající ergonomie a komfortu řidiče. Model Visa byl během let nabízen v různých verzích, jako úsporný, sportovní, otevřený i silniční vůz. V březnu 1981 prošel modernizací a o tři roky později byl vybaven naftovým motorem 1769 cm3. Visa zmizela potichu z katalogu v červenci 1988.

Pro 80. léta byla pro Citroën typická tradice, již zosobňovaly vozy 2CV a CX, ale také oživení dynamiky, které se projevilo uvedením nových modelů, díky nimž značka začala opět prosperovat. V říjnu 1982 tak byl uveden model BX, jehož karosérie vznikla ve známém italském studiu Bertone. O čtyři roky později, v roce 1986, přišla na řadu malá AX v třídveřové a pětidveřové verzi. Na závěr desetiletí se objevil model XM, luxusní vůz, kerý byl na trh uveden v květnu 1989. Ve voze, který byl v závislosti na verzi vybaven hydropneumatickým odpružením Hydractive či vidlicovým šestiválcem, se důmyslně mísila inovace s tradicí.

V devadesátých letech Citroën dovršil svou proměnu, díky níž mohl hrdě vkročit do 21. století. 27. července 1990 byla definitivně ukončena výroba vozu 2CV, modelová řada se obnovila a rozšířila, jako důkaz stále se zvyšující dynamiky. První vstoupil v březnu 1991 na scénu model ZX. O dva roky později následovala velice elegantní Xantia a v roce 1994 MPV Evasion. V roce 1996 se objevily modely Berlingo Multispace a Saxo, rok 1997 byl poznamenán uvedením modelu Xsara, který získal nejvyšší ocenění v mistrovství světa v rallye. V roce 1999 následoval model Xsara Picasso, moderní koncept kompaktního jednoprostorového vozu.